18. dubna 2024
Aktuality
Změna klimatu se týká nás všech. Nejvíce ale dopadá na ty, kdo ji ovlivňují nejméně. Zejména oblasti Afriky a Blízkého východu jsou změnami klimatu těžce zasažené. Výkyvy počasí také ovlivňují zemědělství, na kterém závisí více než dvě třetiny obyvatel rozvojových zemí. Nedostatek potravin, vody a dalších faktorů vede miliony lidí k útěku ze svých domovů. Co všechno byste o změně klimatu a jejím dopadu na životy lidí ve znevýhodněných regionech měli vědět?
1. Změna klimatu dopadá nejvíce na ty, kteří k ní přispívají nejméně
Věděli jste, že 3,6 miliardy lidí žije v oblastech, na které silně dopadá změna klimatu? Dopady pociťují zejména lidé, kteří jsou už tak ve zranitelné situaci a kvůli výkyvům počasí přicházejí o obživu. V posledních deseti letech navíc rozvojové země postihlo osmkrát více přírodních katastrof než před 40 lety, což jen zvyšuje socioekonomickou nerovnost a chudobu. Do roku 2030 by změna klimatu mohla uvrhnout do chudoby až 130 milionů lidí.
2. Dopady změny klimatu pociťuje zejména Afrika a Blízký východ
Obzvláště patrné jsou důsledky klimatických změn v regionu Blízkého východu a velké části Afriky. Tyto oblasti se oteplují rychleji než zbytek světa. Navíc se předpokládá, že v některých částech Blízkého východu kombinace horka a vlhkosti do konce tohoto století překročí nebo narazí na hranice lidské snášenlivosti a přizpůsobivosti.
Extrémní výkyvy počasí už teď způsobují výrazné rozdíly ve srážkách, což se bude nadále zhoršovat. Většina farmářů v Africe je přitom závislá na dešťových srážkách pro své zemědělství. Jsou proto mnohem zranitelnější vůči dopadům změny klimatu a častěji přicházejí o obživu.
3. Klimatická změna bere farmářům zdroj obživy
Zemědělství je zdrojem obživy pro dvě třetiny obyvatel rozvojových zemí. Právě farmáři ale silně pociťují dopady měnícího se klimatu. Na místech, kde se ještě před několika lety dalo díky drobnému zemědělství bez problémů uživit, je dnes těžké či dokonce nemožné s farmařením pokračovat. Je to dáno především změnami v koloběhu srážek.
Kvůli nepředvídatelným změnám počasí nemohou farmáři spoléhat na srážky, a mají tak mnohem menší úrodu. Intenzivní deště zaplavují pole a ničí úrodu, málo srážek zase vede k suchu a nedostatku vody. Farmáři ve zranitelných regionech tak nemají dostatek potravin pro zajištění obživy pro sebe i své nejbližší a situace se bude ještě zhoršovat.
4. Změna klimatu způsobuje nedostatek vody a potravin
Až polovina světové populace trpí alespoň po část roku vážným nedostatkem vody. Očekává se, že se číslo bude zvyšovat. Kvůli nedostatku vody nemají lidé ve zranitelných regionech přístup k nezávadné vodě pro pití a základní hygienu, ať už v domácnostech, ve školách, ale i ve zdravotnických zařízeních. Nedostatek vody vede k selhání kanalizačních systémů. Čím je vody méně, tím je také dražší.
Obrovský dopad klimatických změn na zemědělství a nerovnoměrné srážky způsobují nedostatek úrody. To vede ke zvyšování cen potravin a k natlačení dalších milionů lidí do chudoby. Komunitám, které se potýkají s nedostatkem úrody, hrozí podvýživa a nemoci spojené s nevyváženou stravou.
5. Do roku 2050 může být na světě až 1,2 miliardy klimatických uprchlíků
Klimatická krize už dnes znemožňuje život v řadě oblastech světa. Už nyní každoročně opustí své domovy kvůli přírodním katastrofám na 20 milionů lidí. Odhaduje se, že do roku 2050 bude na světě až 1,2 miliardy klimatických uprchlíků. Lidé opouštějí své domovy, protože se kvůli měnícímu klimatu nedokážou uživit. Afrika a Blízký východ, regiony výrazně zasažené měnícím se klimatem, se již potýkají s mnoha uprchlickými krizemi. Nedostatek vody, sucho a extrémní výkyvy počasí donutí k útěku další miliony lidí.
6. Změna klimatu způsobuje a prohlubuje konflikty
Měnící se klima nezpůsobuje jen uprchlické krize, ale přímo dopadá na bezpečnostní situaci ve zranitelných regionech. Rostoucí konkurence o zdroje, jako je úrodná půda a čistá voda, způsobuje či prohlubuje konflikty v daných oblastech. Výkyvy počasí a s nimi spojená neúroda a nemožnost se uživit vede lidi k migraci, což může vést k dalším konfliktům v zasažených komunitách.
7. Extrémní počasí zvyšuje riziko infekčních onemocnění
Klimatické změny zvýšily riziko nákazy u téměř 60 procent všech známých infekčních onemocnění, včetně nemocí přenášených klíšťaty a komáry, jako je borelióza a horečka dengue, a dalších infekcí přenášených potravinami a vodou. Hrozí, že riziko se bude nadále zvyšovat s rostoucími teplotami a dalšími důsledky změny klimatu. Navíc tyto nemoci čím dál více zasahují i oblasti, které s nimi ještě nemají zkušenosti.
Zejména rozvojové země také nemají dostatečné zdroje a často i fungující systém veřejného zdravotnictví, aby se s následky infekčních onemocnění dokázaly vyrovnat. Odhaduje se, že změna klimatu může do roku 2050 způsobit až 21 milionů úmrtí kvůli extrémním horkům, podvýživě, průjmům, malárii a horečce dengue.
Charita pomáhá lidem ve zranitelných regionech adaptovat se na změnu klimatu
Charita Česká republika dlouhodobě pomáhá lidem ve znevýhodněných regionech vyrovnat se s následky změny klimatu. V Zambii a Iráku jsme farmářům zajistili školení moderních zemědělských metod a seznámili je se způsoby, jak hospodařit a sklízet úrodu navzdory měnícímu se klimatu. V adaptaci na změnu klimatu využíváme také inovace. Například v Zambii mají farmáři přístup k mobilní aplikaci, ve které mohou sledovat srážky, dostat svou úrodu na trh, a také uzavřít pojištění proti klimatickým rizikům. V Iráku poskytujeme farmářům moderní zavlažovací systémy, aby mohli efektivně využívat vodu a výrazně snížit její spotřebu.
V zemích jako Moldavsko a Gruzie podporujeme kompostování organického odpadu, aby nekončil na skládkách. V Moldavsku jsme také vybudovali funkční a udržitelné odpadové hospodářství ve městě Criuleni. S ochranou životního prostředí pomáháme také v Mongolsku, kde rozvíjíme recyklaci odpadu.
Děkujeme všem, kteří nám pomáhají chránit životní prostředí a pomáhat lidem ve zranitelných regionech adaptovat se na změny klimatu.
